O plemeni

Charakteristika:

Kožichové krátkoocasé plodné plemeno středního tělesného rámce, jemné kostry. Hlava černá s charakteristickou bílou lysinou, u beranů mírně klabonosá. Bílé odznaky pokud se vyskytují na spodní části končetin a spodní části ocasu nejsou na závadu. Jehňata se rodí černá. Hříva u beranů je dominantním znakem pohlaví a vyskytuje se na spodní části krku a v oblasti kohoutku se vytváří tmavší skvrna.

Rouno tvoří 5 – 6 cm dlouhá podsada ocelově šedé až šedé namodralé barvy a černé 2 – 4 cm dlouhé pesíky. Poměr pesíků k podsadě je 1:4 až 1:10 což má rozhodující vliv na bezkonkurenční kvalitu kůže. Kožešina je lehká, hřejivá, pevná a o polovinu lehčí než od jiných plemen. K biologickým přednostem, kromě výborných mateřských vlastností patří ranost, vysoká plodnost, pevná konstituce, mléčnost okolo 150 l za 100 dní laktace a asezonnost říje, což umožňuje s ohledem na kratší období březosti 140 – 150 dnů dvojí bahnění za rok. Jehničky i beránci pohlavně dospívají již v pěti až šesti měsících věku. Jehničky mohou být připuštěny při živé hmotnosti 35kg lépe 40kg.

 

Vznik plemene:

Pochází z Tutajevské oblasti na Volze. Původ se odvozuje od severských krátkoocasých ovcí. Plemeno bylo vyšlechtěno v 17. století selekcí na plodnost a kvalitu kožešiny z původních místních ovcí. Na jeho vzniku se nepodílela žádná další plemena. Šlechtitelské centrum je v Jaroslavské oblasti. V roce 1964 bylo plemeno importováno do Francie.

K nám bylo poprvé dovezeno v roce 1954 s cílem využít jejich bezkonkurenční kvalitu kožešiny. V 60. – 70. letech 20. století bylo výzkumně zařazeno do společného programu s finskou ovcí. V posledních letech jeho význam roste, především v menších chovech se chová s cílem zvýšení plodnosti, která je rozhodujícím faktorem při zvyšování masné užitkovosti.

Čerpáno z knihy: Atlas plemen hospodářských zvířat   

Comments are closed.